K L A S I F I K A Č N Í Ř Á D
KLASIFIKAČNÍ ŘÁD
Obsah:
1 Hodnocení a klasifikace žáka
1.1 Stupně klasifikace
1.2 Celkový prospěch
1.3 Hodnocení práce v zájmových útvarech
1.4 Postup do vyššího ročníku
2 Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci
2.1 Obecné zásady
2.2 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
2.3 Klasifikace žáka
2.4 Předměty s převahou teoretického zaměření
2.5 Předměty s převahou praktického zaměření
2.6 Předměty s převahou výchovného zaměření
3 Komisionální zkoušky
4 Hodnocení a klasifikace chování žáka
5 Zásady a pravidla pro sebehodnocení
6 Specifické poruchy učení
7 Klasifikace žáka - obtíže
8 Klasifikace žáka - pochybnosti o správnosti
9 Alternativní formy hodnocení
10 Uvolnění z výuky
11 Výstupní hodnocení
1 Hodnocení a klasifikace žáka
Vyhláška 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění
povinné školní docházky
1.1 Stupně klasifikace
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný
Při hodnocení prospěchu žáka může být u žáka ve všech vyučovacích předmětech
použito širší slovní hodnocení. O použití širšího slovního hodnocení rozhodne
ředitel školy na základě návrhu učitele a souhlasu zástupce žáka. Přechází-li
žák na jinou školu, je klasifikován stupni 1 - 5.
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech
stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích
pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby
byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným
výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního
vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku
žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich
vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech,
které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také
zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a
jak je překonávat.
1.2 Celkový prospěch žáka
je hodnocen:
v prvním až devátém ročníku školy těmito stupni :
prospěl s vyznamenáním
prospěl
neprospěl
Žák je hodnocen stupněm
a) "prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu stanovených
školním vzdělávacím programem hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším
než "chvalitebný",průměr z povinných předmětů není horší než 1,5 a jeho chování
je velmi dobré;
b) "prospěl", není-li v žádném z povinných předmětů školním vzdělávacím
programem hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný";
c) "neprospěl", je-li v některém povinném předmětu školním vzdělávacím programem
hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný".
1.3 Hodnocení práce v zájmových útvarech
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito
stupni:
pracoval úspěšně
pracoval
1.4 Postup do vyššího ročníku
*Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze
všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou
předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a
předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně
základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého
stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to
bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
* Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci
druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který
na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může
ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze
z vážných zdravotních důvodů.
*Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci
druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho
zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních
výsledků a důvodů uvedených v žádosti
*Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud
neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou
povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné
zkoušky.
* Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v
termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu
opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
* Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání
nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit
náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního
roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu
do devátého ročníku.
* V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky
a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky
se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
2 Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci
2.1 Obecné zásady:
*Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále
jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
*Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu,
že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro
určitou indispozici.
*Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin - předměty s převahou
teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s
převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
*Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro
celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií,
posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
2.2 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci :
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování
žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
*soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
*soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
*různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové),
didaktickými testy,
*kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,
*analýzou výsledků činnosti žáka,
*konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky
pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s
trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami,
*rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka,
*Žák 5. až 9. ročníku základní školy musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo
písemně alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Učitel
oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky
hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi
výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a
praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů.
*Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek se doporučují zadávat častěji a v
kratším rozsahu (do 25 minut ) a rozvrhnout rovnoměrně na celý školní rok, aby
se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
*Termín kontrolní práce, která má trvat déle než 25 minut, prokonzultuje učitel
s třídním učitelem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného
charakteru. Žáci budou s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým obsahem a
přibližným termínem zkoušky.
*Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.
2.3 Klasifikace žáka
*Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu
příslušného ročníku.
*Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
*V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za
klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
*Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního
období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé
klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po
klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z
klasifikace za příslušné období.
*Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka
objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
*Třídní učitelé a vedení školy budou informováni o stavu klasifikace ve třídě
prostřednictvím klasifikačního deníku, který je přílohou třídní knihy každého
ročníku. Známky do něj musí být vepisovány průběžně.
*Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v
pedagogické radě.
*Na konci klasifikačního období, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí
výsledky celkové klasifikace do klasifikačního deníku a to vždy minimálně tři
dny před pedagogickou radou. Připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na
klasifikaci v náhradním termínu apod.
*Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování
- učitel jednotlivých předmětů dle pokynů ředitele školy (třídní schůzky,
konzultační dny..),
- třídní učitel, nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají,
- ředitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a
prokazatelným způsobem.
*Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, na niž žák
přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené
klasifikační období.
*Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15. dubnu, dokumentace
obsahuje návrh klasifikace chování, hodnocení a klasifikaci v jednotlivých
předmětech jako podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního
období.
2.4 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné
předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech
vychází vyučující z požadavku učebních osnov a standardu základního vzdělání.
Při klasifikaci sleduje zejména:
*ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů,
definic, zákonitostí a vztahů,
*kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a
motorické činnosti
*schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a
praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a
zákonitostí,
*kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost,
*aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
* přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného
projevu,
*kvalitu výsledků činností,
*osvojení účinných metod samostatného studia.
2.4.1 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně,
přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované
intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené
poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a
hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho
projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný,
přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti
jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné
texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě
uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické
činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje
osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při
výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se
projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve
správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez
podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností.
Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů,
pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných
intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější
nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených
poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští
chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů
učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se
vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti,
přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější
nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen
samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti,přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné
mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je
málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a
dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné
chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V
logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a
písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V
kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky,
grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s
pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné
a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické
činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a
dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi
závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti
uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se
u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné
nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho
činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby
nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
2.5 Klasifikace ve vyučujících předmětech s převahou praktického zaměření.
Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní činnosti, praktika,
informatika, základy techniky, domácí nauky.
Při klasifikaci v těchto předmětech vychází z požadavku učebních osnov a
standardu základního vzdělání. Při klasifikaci sleduje zejména:
*vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
*osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
*využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
*aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu v praktických činnostech,
*kvalitu výsledků činností,
*organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
*dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní
prostředí,
*hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
*obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
2.5.1 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií:
Stupeň 1 ( výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k
praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické
poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově,
samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a
způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez
závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště
v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál,
energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje,
nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým
činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané
teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává
samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby.
Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci,
pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání
surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a
pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky.
Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s
menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při
praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a
způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají
nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku.
Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře
přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen
hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních
zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v
práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým
činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen
za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích
se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou
pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede
organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně
dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním
prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie.
V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel
se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí
učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k
praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické
poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a
návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí
učitele.Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují
předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na
pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na
ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.
V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí,
nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
2.6 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Vyučovací předměty s převahou výchovného zaměření jsou :
· výtvarná výchova
hudební výchova a zpěv
· tělesná a sportovní výchova.
Žák může být hodnocen stejně jako v ostatních předmětech, nebo může být použito
slovního hodnocení. O způsobu hodnocení rozhodne ředitel školy na základě porady
s pedagogickou radou v příslušném školním roce.
2.6.1 Stupně slovního hodnocení :
a) pracoval výborně
b) pracoval dobře
c) pracoval uspokojivě
Žák je hodnocen pracoval výborně :
Je-li v činnostech velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně , plně využívá své
osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v
individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý,
originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti,
dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění,
estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah.
Žák je hodnocen pracoval dobře :
Je-li v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá
dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je
málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější
mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní
zájem o umění, o estetiku a tělesnou kulturu.
Žák je hodnocen pracoval uspokojivě :
je-li v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je málo
uspokojivý.Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se
značnou pomocí učitele. Projevuje jen velmi malou snahu a zájem o činnosti,
nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
*Při hodnocení těchto předmětů se postupuje podle požadavků obsažených v
učebních osnovách.
*V tělesné výchově se žák hodnotí s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu,
všeobecné tělesné zdatnosti, výkonnosti a péče o vlastní zdraví.
3 Komisionální zkoušky
3.1 Komisionální zkoušky se konají v těchto případech :
a) při přezkoušení žáka, kterého nebylo možno klasifikovat v řádném termínu na
konci prvního nebo druhého pololetí,
b) při přezkoušení žáka, má-li zástupce pochybnosti o správnosti celkové
klasifikace,
c) při zařazování žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku,
d) při zkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku mimo území České
republiky,
e) při zkoušení žáka, který je osvobozen od povinnosti docházet do školy,
f) při opravných zkouškách,
g) při zařazování žáka do tříd s rozšířenou výukou některých předmětů nebo
skupin předmětů,
h) při přezkoušení dětí českých občanů, při jejichž vzdělávání v zahraničí
nebylo postupováno podle platných předpisů,
i) při přezkoušení, nařídil-li je školní inspektor nebo ředitel školy.
3.2 Komise pro komisionální zkoušku je tříčlenná.
*Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený
učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla učitel vyučující danému předmětu a
přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň
určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
Výsledek komisionální zkoušky je konečný - další opravný prostředek je
nepřípustný.
* Pokud komise byla sestavena za účelem vykonání komisionální zkoušky z důvodu
pochybnosti zákonného zástupce o správnosti hodnocení vyučujícího, ředitel
posoudí, zda bude do komise jmenován vyučující, o jehož klasifikaci má zákonný
zástupce pochybnosti. V tomto případě žák koná opravnou zkoušku, v předmětu
český jazyk, světový jazyk a matematika i písemnou zkoušku v délce trvání 25
minut.
* O termínu komisionální zkoušky je prokazatelným způsobem vyrozuměn zákonný
zástupce žáka.
* Ředitel školy nebo školní inspektor může nařídit okamžité komisionální
přezkoušení žáka, zjistí-li že učitel porušil ustanovení o klasifikaci.
Přezkoušení se provede nejpozději do tří dnů.
*Do tříd s rozšířenou výukou některých předmětů nebo skupin předmětů zařazuje
žáka ředitel školy na základě doporučení školy, do které žák dochází, a podle
nadání a předpokladů žáka. Nadání a předpoklady žáka se ověří komisionálním
přezkoušením. K zařazení žáka do těchto tříd je třeba souhlasu zástupce žáka.
4. Hodnocení a klasifikace chování žáků
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění
povinné školní docházky §15 čl.1.
Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé
4.1 Obecné zásady
* Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří
ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v
pedagogické radě.
* Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád)
včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období.
* Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti
žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže
tato opatření byla neúčinná.
* Postihování chování žáka mimo školu. Rodiče je třeba vést k tomu, aby plně
odpovídali za své děti v oblasti výchovné. Škola hodnotí a klasifikuje žáky
především za jejich chování ve škole. Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody
udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní
hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve vážných případech přihlédnout
k chování i mimo školu, jedná-li o se případy, jejichž projednávání se škola
přímo účastní.
4.2 Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování :
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu
školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a
k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se
dopouští ojediněle.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy.
Zpravidla se přes důtku třídního učitele ( popř. ředitele školy ) dopouští
dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v
mravním chování.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole i mimo ni je v rozporu s pravidly chování. Dopouští se
takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků.
Záměrně narušuje činnost kolektivu.
4.3 Výchovná opatření
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.
Pochvaly
a ) Třídní učitel může udělit žákovi bez projednání v pedagogické radě ústní
pochvalu za vzorné a příkladné plnění povinností.
b ) Třídní učitel, zástupce obce nebo školského úřadu může žákovi po projednání
v pedagogické radě udělit za projev občanské a školské iniciativy, za záslužný
čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu
Jiná ocenění
b ) Ředitel školy může žákovi udělit po projednání v pedagogické radě za
opakované vysoce záslužné činy přesahující rámec pochvaly uvedený v bodě 1/b, či
za dlouhodobé vynikající úspěchy ve školní práci spojené s dlouhodobou (
opakovanou ) vzornou reprezentací školy výroční cenu , která je spojena s věcným
darem a právem zápisu do pamětní knihy školy. Tato cena je výlučně udělována
žákům, kteří v daném roce ukončují základní vzdělání .
c ) Absolventům školy , kteří úspěšně dokončili povinnou školní docházku v 9.
ročníku a v průběhu školní docházky vzorně reprezentovali školu, uděluje ředitel
školy po projednání v pedagogické radě čestný list absolventa školy s právem
zápisu do pamětní knihy školy .
d ) Absolventům školy , kteří úspěšně dokončili povinnou školní docházku v 9.
ročníku, uděluje ředitel školy pamětní list absolventa školy .
Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů.
Opatření k posílení kázně
a ) Opatření k posílení kázně se ukládá za závažné nebo opakované provinění
proti řádu školy. Toto opatření zpravidla předcházejí před snížením stupně z
chování.
b) Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření :
- napomenutí třídního učitele ,
- důtka třídního učitele ,
- důtka ředitele školy.
Napomenutí třídního učitele : ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku,
kterého se žák dopustí. O udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně
rodiče - dopisem, zápisem do žákovské knížky, ústní informací na pravidelných
konzultačních dnech a třídních schůzkách
Důtku třídního učitele udělí třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitele
školy za závažnější či opakované porušení řádu školy, norem slušnosti. Důtka
třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy. O udělení důtky písemně
informuje třídní učitel zákonné zástupce .
Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy po projednání v pedagogické radě za
opakovaná vážná provinění proti řádu školy, proti normám slušnosti. O udělení
písemně informuje zákonné zástupce ředitel školy.
c) Udělená opatření k posílení kázně se zaznamenávají do katalogových listů.
5 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáka
Od třetího ročníku je žákovi umožněno v pravidelných intervalech (zpravidla
dvakrát za jedno klasifikační období) zhodnotit samostatně svůj výkon v hlavních
předmětech. Používá k tomu formulář vytvořený příslušným vyučujícím. Na
formuláři jsou vyjmenovány hlavní tématické celky, které si žák za dané období
měl osvojit. Žák ohodnotí na jaké úrovni daný tématický celek ovládá. Žákovo
sebehodnocení okomentuje vyučující daného předmětu a následně jej předá
k nahlédnutí rodičům žáka. Sebehodnocení z daného předmětu se zakládá po celou
dobu školní docházky žáka. Při ukončení školní docházky se žákovi předá.
6 Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami
Vyhláška 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění
povinné školní docházky
U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou
vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci
přihlédne k charakteru postižení. U žáka prvního až devátého ročníku s
prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel
školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka.
Pokyn MŠMT ČR č.j. 23 472/92-21, specific. vývoj.poruchy
Zjišťování vědomostí a dovedností žáka. Pro zjišťování úrovně žákovských
vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které
odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní
práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude
dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže
přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Jde např. o
hlasité čtení před celou třídou nebo přemíru psaní (přepisování) u dysgrafiků.
Jindy můžeme posuzovat výkon, který dítě podalo v daném časovém limitu, a to, co
nestačilo, nehodnotíme - např. v diktátu nebo v pětiminutovce u dyspraktického
dysgrafika (kombinace poruchy psaní s poruchou vývoje motoriky).
U žáků s vývojovou poruchou je žádoucí klást důraz na ten druh projevu (písemný
nebo ústní), ve kterém má předpoklady podávat lepší výkony. Za obecně platnou je
třeba pokládat zásadu, že při klasifikaci nevycházíme z prostého počtu chyb, ale
z počtu jevů, které žák zvládl.V některých případech nás nesmí zmýlit zjištění,
že žák sice určitou dovednost zvládl (např. analýzu slov), ale přesto při
zkoušce selhává. Každá zkouška totiž představuje komplexní situaci, při které se
vždy uplatňují obavy, strach, vyšší tempo, nutnost soustředit se na větší počet
jevů - např. kvalitu písma, aplikace pravidel; nepříznivě působí minulé selhání,
obava z trestu apod.
6.1 Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Klasifikace jako jedna z forem hodnocení na kvantifikující stupeň umožňuje
snadnější srovnání výkonů. Vyžaduje se, aby i klasifikace byla provázena
hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty
neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat
úspěšnost apod. Jestliže v některých případech nebude žák klasifikován,
neznamená to, že by mělo být současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těch
žáků, kteří nejsou klasifikováni, je na místě hodnotit co nejčastěji a mít na
zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení i jeho funkci regulativní.
Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se
souhlasem rodičů během celého jejich vzdělání (nejen na základní škole),
hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu
školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). Mohou být osvobozeny
od přijímacích zkoušek na střední školy z mateřského jazyka a dalších jazyků,
přičemž se budou vzhledem k dalším uchazečům posuzovat, jako by tuto zkoušku
úspěšně složily.
U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další
předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny.
Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, lze u dětí se specifickými
poruchami učení hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s
rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá.
Užití tohoto postupu závisí na konkrétním dítěti i na metodách, užívaných při
výuce, které mohou některé dítě znevýhodňovat. Jakmile žák překoná nejvýraznější
obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci.
Za určitých okolností může být pro dítě výhodnější klasifikace známkou s tím, že
se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce ( o
jeden stupeň i o několik stupňů). Při uplatňování všech těchto možností je třeba
postupovat velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména
informací z odborných vyšetření, podpořit jeho možnosti být úspěšný ( jedna z
podstatných podmínek pro zdravý rozvoj osobnosti).
7 Klasifikace žáka - obtíže
Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního
pololetí, určí ředitel pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby
klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení
prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za
první pololetí neklasifikuje.
Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého
pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby
klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do konce září následujícího
školního roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník,
popřípadě znovu devátý ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních,
zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.
8 Klasifikace žáka - pochybnosti o správnosti
Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a
jiném vzdělávání (školský zákon); § 52 (4)
Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých
předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy
bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho komisionální
přezkoušení; je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka
požádat o komisionální přezkoušení krajský úřad. Ředitel školy nebo školní
inspektor oprávněnost žádosti posoudí a neprodleně zástupci žáka sdělí, zda bude
žák přezkoušen.Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení
žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
Je potřebné předcházet takovýmto situacím včasným informováním třídního učitele,
ředitele školy a rodiče. Informace pro rodiče má následující podobu:
Zhoršení prospěchu
Základní škola Rouchovany, okres Třebíč………… Dne................
Vážení rodiče,
oznamuji Vám, že u Vašeho syna - dcery .......................... třída.......
došlo v posledním období ................................ k mimořádnému zhoršení
prospěchu v předmětu/ech
................................................................................................................................................
Pokud nedojde ke zlepšení, bude na vysvědčení výrazně snížena známka z tohoto
předmětu. Žádám Vás proto o úzkou spolupráci s vyučujícím/i
...............................................................
podpis rodičů podpis ředitele školy podpis vyučujícího
9 Alternativní formy hodnocení
Při hodnocení prospěchu žáka může být u žáka v prvním až třetím ročníku ve všech
vyučovacích předmětech a u žáka ve čtvrtém ročníku ve vyučovacích předmětech s
převahou výchovného zaměření použito širší slovní hodnocení. O použití širšího
slovního hodnocení rozhodne ředitel školy na základě návrhu učitele a souhlasu
zástupce žáka. Přechází-li žák na jinou školu, je klasifikován známkou.
9.1 Slovní hodnocení
* Text širšího slovního hodnocení má formu vět, ne hesel.
*Z textu hodnocení musí jasně vyplývat, zda žák v daném klasifikačním období
prospěl či neprospěl.
*Širší slovní hodnocení se zapisuje na zvláštní formulář a zakládá do
katalogového listu. Do klasifikace daného předmětu v katalogovém listu zapíše
vyučující zkratku SH a do rubriky Údaje týkající se podstatných změn u žáka
zapíše školní rok - předmět - širší slovní hodnocení.
*Třídní učitel použije formulář vysvědčení SEVT 49 217 1 ( 1. stupeň ) nebo SEVT
49 219 1 (2. stupeň).(Formuláře budou aktualizovány s ohledem na doložku na
vysvědčení v devátém ročníku)
*Alternativně je možné použít slovního hodnocení jako doplnění klasifikace. V
tomto případě je žák klasifikován známkou a vysvědčení se doplňuje písemným
hodnocením na formuláři. Opis se zakládá do katalogového listu.
*Výběr znaků pro širší slovní hodnocení může mít tuto podobu:
Intelekt
obecné rozumové schopnosti (inteligence); speciální schopnosti (např.
matematicko - logické, jazykové aj.); organizační schopnosti ; bystrost;
plánovitost; předvídanost; formy myšlení
Fantazie
bohatost fantazijních představ; tvůrčí fantazie; rekonstrukční fantazie;
umělecká fantazie
Vyjadřovací schopnosti
řeč: vytříbená, stručná, bohatá, výrazná, spisovná, jasná, výstižná
Paměť
rychlost vštípení látky; délka zapamatování; rychlost vybavování; kvalita obsahu
zapamatované látky; objektivní nebo subjektivní typ (zkresluje skutečnost)
Pozornost
vytrvalost pozornosti; délka a hloubka pozornosti
City
soucitnost s druhými; citový vztah ke zvířatům a věcem; hloubka, rychlost a
trvalost citů; estetické, intelektuální a etické city
Temperament
vzrušivost; živost; rychlost reakcí
Povahové ladění
optimistické - pesimistické
Zájmy a ideály
bohatost zájmů; kvalita zájmů; zájmy o matematiku, literaturu, hudbu, výtvarná
umění, herectví, přírodu aj.; trvalost zájmů
Vztah k učení a k práci
pečlivost; zájem o učení; zájem o manuální práci; zájem o duševní práci;
spolupracuje se školou; životní cíl a zaměření
Vztah k učitelům a představeným
uznává autoritu učitele a školy; přímost; úslužnost; ochota; uctivost;
nebojácnost; poslušnost
Vztah k lidem a ke spolužákům společenskost; ochota pomoci; slušnost ve
vystupování; něžnost; poddajnost; ústupnost-neústupnost; altruismus; důvěřivost;
soucitnost; ohleduplnost; spravedlivost; neagresivní chování;
Extroverze-introverze
společenskost-uzavřenost; rád-nerad se stýká s druhými; uzavřenost - otevřenost
Společenské způsoby a vystupování zdvořilost; jemnost; takt; družnost; milé
vystupování; ochota; úslužnost; osvojené návyky chování
Zevnějšek
čistotnost; upravenost; vkusnost; skromnost - extrémnost zevnějšku
Volní vlastnosti
vytrvalost; cílevědomost; snaživost (píle); neústupnost při překonávání
překážek; smysl pro povinnost; zodpovědnost; plnění povinností; dochvilnost
Samostatnost
úkoly řeší samostatně; samostatnost v řešení životních situací (obstará nákup,
zajistí vzkazy apod.)
Smysl pro pořádek
pořádnost; úklid vlastních věcí; pečlivost v uspořádání školních pomůcek, sešitů
a knih
Ctižádost
zvýšená-snížená; přiměřená (zdravá)
Sebehodnocení
sebekritičnost; přeceňuje se - podceňuje se
Nebojácnost
není trémistou; dovede oponovat názorům, s nimiž nesouhlasí; statečnost
Dominace-submisivita
chce řídit druhé; chce organizovat; panovačnost; neústupnost-ústupnost;
kompromisnost; tolerantnost; chce být veden
Mravní vlastnosti
upřímnost; pravdomluvnost; otevřenost; smysl pro pravdu; smysl pro nestrannost;
altruismus (již uvedeno); dobré chování; zodpovědnost (již uvedeno); čestnost;
zásadovost; ukázněnost; hrdost; svědomí
Sociální aktivita
iniciativnost; společenské akce; průbojnost; zapojení do diskusí; hlásí se často
při vyučování; navrhuje nové věci
Motorika
pohybová obratnost celková; jemná koordinace pohybů prstů a rukou (zručnost); má
rád ruční práce
Poznámka
U některých znaků nelze určit, zdali jde o znak kladný nebo záporný z etického
hlediska (viz např. temperament). U některých nelze určit ani jejich opak, neboť
se jich užívá jen v pejorativním smyslu (viz jazykové zvláštnosti). Seznam lze
chápat také z různých pohledů. Jde jen o výběr těch znaků, které se nejčastěji
uvádějí ve školních hodnoceních.
10 Uvolnění z výuky
Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo 2. pololetí uvolněn,
rubrika se proškrtne. Nelze-li žáka v 1. nebo 2. pololetí klasifikovat ani v
náhradním termínu, vyplní se "neklasifikován". Pokud žák nebyl klasifikován ve
2. pololetí, opakuje ročník. Důvody pro uvolnění nebo neklasifikování žáka se
uvedou v katalogovém listu žáka.
Ředitel školy určí způsob zaměstnání žáka v době vyučování předmětu, ze kterého
byl uvolněn. Je-li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu, může
ředitel školy na základě žádosti zástupce žáka uvolnit žáka na dobu vyučování
tohoto předmětu zcela.
11 Výstupní hodnocení
Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku,
v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na
konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí
k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí
do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení talentová zkouška,
je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.
Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni
vzdělávání ve struktuře vymezené RVP ZV.
Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:
a) možnostech žáka a jeho nadání,
b) předpokladech žáka pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka,
c) chování žáka v průběhu povinné školní docházky,
d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka